Hledáme nové kolegy
Do našeho týmu hledáme nové kolegy na pozici veterinární lékař/lékařka
Anorexie vyjadřuje stav, kdy zvíře ztrácí chuť k jídlu a nechce nebo není schopno přijímat potravu. Chuť k jídlu je záležitost psychologická, závisející na paměti a asociaci, na rozdíl od hladu - který je fyziologicky vyvolán tělesnou potřebou energie. Existuje spousta příčin anorexie. Ztráta chuti k jídlu je většinou prvním příznakem nemoci.
Onemocnění zažívacího traktu (jícen, žaludek, střeva, játra, pankreas), ledvin, krve, očí, tlamy a nosu, krku, kůže, mozku a spousty jiných orgánů může být příčinou ztráty chuti k jídlu. Bolest jakéhokoliv původu může také způsobovat nechutenství.
Na druhou stranu některá zvířata mohou odmítat stravu z daleko jednodušších příčin. Např. při změně krmiva, po přestěhování, s příchodem nového zvířete do rodiny apod. Nezávisle na tom, co nechutenství způsobuje, pokud přetrvává déle než 24hod, je třeba mu věnovat pozornost. Zejména u zvířat mladších než 6 měsíců u nichž v důsledku hladovění může dojít ke vzniku jiných poruch.
Příčiny, proč zvíře nejí, můžeme rozdělit do 2 skupin. Psychické a fyzické. Mezi psychické patří již zmíněné přestěhování, nové zvíře atd. Fyzické pak jsou různá onemocnění vedoucí ke ztrátě chuti. Největší rozdíl mezi nimi je v tom, že u fyzických se krom nechutenství projevují i další příznaky - nadměrné slinění, zvracení, průjem, letargie apod. Mezi častá onemocnění vedoucí k nechutenství patří:
Při zánětu jícnu, žaludku nebo střev je polykání a trávení bolestivé a tím pádem vede k odmítání žrádla. Tento zánět může být způsoben parazity, virovými, bakteriálními nebo plísňovými nemocemi, vředy, alergií na některý druh potraviny a nádorovým bujením. Při spolknutí cizích předmětů může dojít k neprůchodnosti střev, následně k silnému zvracení a samozřejmě odmítání potravy.
Veškerá onemocnění trávícího traktu se kromě nechutenství projevují také zvýšeným sliněním, nevolností, zvracením nebo průjmem a, pokud je onemocnění závažnější, i apatií.
Játra odstraňují většinu metabolických odpadů z krve. Pokud nefungují dobře, odpadní produkty se hromadí v těle, mohou ovlivnit funkci mozku a poškodit centrum hladu, takže zvíře nemá chuť k jídlu. Mezi nejběžnější jaterní onemocnění u psů patří chronická hepatitida (jiná než hepatitida A,B nebo C u lidí a není nakažlivá), portosystemický shunt (vrozená porucha krevního oběhu v játrech), cirhóza, nádorové bujení, nepatřičná reakce na některé léky. Onemocnění jater se mimo jiné projevují také zvracením, průjmy, apatií, únavou.
Pankreas (slinivka břišní) produkuje velkou část trávících šťáv, které rozkládají potravu na drobné částečky absorbovatelné střevem. Při zánětu slinivky dochází k uvolňování těchto šťáv do dutiny břišní místo do střeva , což má za následek zánět a erozi jak pankreatu, tak okolních tkání. Tento proces je velmi bolestivý a proto postižené zvíře většinou zcela odmítá potravu. K nechutenství může také dojít při rakovině slinivky.
Nechutenství, průjmy a zvracení se vyskytují při postižení ledvin. Pokud je jejich funkce porušena, dochází k hromadění kyseliny močové v krvi.To způsobuje vznik vředů v dutině ústní a žaludku, což samozřejmě vede k odmítání potravy. Spotřeba vody při tom může být nezměněná nebo silně zvýšená - tělo se snaží kompenzovat obrovské ztráty vody močí díky nefungujícím ledvinám.
Při zánětu močového měchýře se nechutenství většinou neprojevuje.
Obecně, onemocnění krve, která vedou ke ztrátě chuti k jídlu, způsobují také únavu a apatii, slabost. Mezi tyto poruchy krve patří anemie různého původu, leukemie, velké ztráty krve - např. žaludeční vředy, a polycytémie (opak anémie).
V podstatě veškerá onemocnění , pokud jsou závažná, mohou způsobit nechutenství. A nechuť k jídlu je většinou první známkou toho, že „něco není v pořádku"
Vzhledem k tomu že nechutenství může vyvolávat celá řada příčin, aby ji zjistil, veterinář může doporučit provést některá vyšetření :
Celkové klinické vyšetření - včetně prohlídky dásní, poslechu srdce a plic, důkladného prosahání břicha, zvážení, měření teploty.
Specifická vyšetření - krevní obraz a biochemii krve, vyšetření moči, rentgen břicha a hrudníku, vyšetření trusu a podle výsledků těchto testů pak mohou přijít na řadu další specializovaná vyšetření.
V tomto případě existují 2 druhy léčby:podpůrná a specifická. „Specifická" léčba je ta, která řeší přímo vyvolávající problém. Příkladem může být odstranění zubního kamene a zánětu dásní, v případě, že byl tak silný, že nedovoloval jíst. Nebo chirurgické odstranění cizího předmětu blokujícího střevo a podobně.
„podpůrná" léčba je ta, která pomáhá přežít zvířeti jenž je v důsledku hladovění oslabené. Například infuze, krmení z ruky, podávání léků podporujících chuť k jídlu apod.
Podpůrná léčba neléčí příčinu, která vedla k nechutenství. Jenom pomáhá zvířeti zvládnout nejtěžší fázi vyvolávajícího onemocnění.
Důležité je snažit se doma vypozorovat možné příčiny vyvolávající nechutenství a pomoct psovi přijímat potravu.
Zjistěte, co je u nás nového a na co se můžete těšit. Pravidelně píšeme o novinkách ve světě veterinární péče a všeho, co s ní souvisí.
Do našeho týmu hledáme nové kolegy na pozici veterinární lékař/lékařka
Váháte, jestli je kastrace to nejlepší, co můžete udělat? Nebo bylo lepší nechat vašeho pejska (fenku) tak jak ho příroda stvořila? Zvažte nejdříve některá pozitiva i negativa, které kastrace přináší.