Červené oko

Zarudlé oko je nespecifickým příznakem zánětu nebo infekce. Objevuje se u nemocí víček, třetího víčka, spojivky, rohovky, bělimy.

Můžeme jej také pozorovat při zánětu vnitřních struktur oka, u glaukomu ( zvýšený nitrooční tlak, též zelený zákal), nebo při postižení orbity. Zarudnout může jedno nebo obě oči, v závislosti na vyvolávající příčině.
K zarudnutí očí dochází, když se cévky spojivky - růžová „část" víček, bělimy - bílý okraj oka, nebo rohovky - průhledná část oka nad duhovkou a zorničkou, buď zvětší nebo rozrostou. Je vždy důležité rozlišit zda je rozšíření cévek způsobeno povrchovým nebo hlubokým zánětem. Povrchový zánět je často vyvolán podrážděním nebo infekcí. Vnitřní zánět je daleko závažnější, protože postihuje hluboké struktury oka a je častěji spojován s nemocemi ohrožujícími vidění.

NA CO SI DÁVAT POZOR

• zarudnutí kterékoliv struktury oka nebo v okolí oka
• přivírání oči, nadměrné mrkání
• škrábání oka, mnutí tlapkou
• zhoršené vidění až slepota
• jakýkoliv zákal na oku
• nadměrný slzotok, nebo jiný výtok z oka
• jiné celkové příznaky spojené se zarudnutím oka

DIAGNOZA

Ve veterinární péči existuje několik možných testů k diagnostice příčiny způsobující zarudnutí oka. Pro vašeho veterináře bude důležitá anamnéza(kdy a jak k zarudnutí došlo, jeho vývoj...) a také celkové klinické vyšetření, aby mohl určit, zda se problém týká jen očí, nebo je celkový. K přesnému určení původu zarudnutí je nezbytné provést podrobné oční vyšetření - určit zda zarudnutí vychází z vnějších nebo vnitřních struktur oka. Pokud se jedná o složitější problém, může vás váš veterinář doporučit na specializované oftalmoskopické pracoviště, kde disponují specializovaným vybavením.

Během úvodního vyšetření mohou být provedeny následující testy:

• Schirmerův test - test sloužící k měření množství tvorby slz
• Fluoresceinový test - diagnoza vředu na rohovce
• Tontometrie - měření nitroočního tlaku
• Vyšetření očního pozadí pod zvětšením
• Provedení seškrabu z rohovky nebo spojivky k cytologickému vyšetření - pomůž ezdiagnostikovat druh zánětlivého procesu, nebo k parazitologickému vyšetření
• Výtěry ke kultivaci bakteriální infekce
• Biopsie z novotvarů v okolí oka

 

Další testy:

• vyšetření krve při podezření na celkové onemocnění
• krevní testy k potvrzení plísňových infekcí , parazitické infekce
• RTG snímky pokud je podezření na celkové onemocnění

 

VYVOLÁVAJÍCÍ PŘÍČINY

Konjunktivitida - zánět spojivek, je nejčastější příčinou zarudnutí očí. Může vzniknout podrážděním - pylem, prachem, kouřem, chemikáliemi, pokud oko nemá dostatek slz, nebo pokud oční víčka nechrání oko dostatečně. Může se také projevit v souvislosti s alergiemi, deformacemi očních víček nebo při onemocnění třetího víčka.
Blefaritida - zánět očních víček. Může být součástí celkového zánětu kůže nebo se vyskytovat samostatně. Příčin je mnoho, např: alergie, parazitozy, bakteriální nebo plísňové infekce, autoimunitní onemocnění.
Zánět třetího víčka také způsobuje zarudnutí celého oka.
Keratitis - zánět rohovky. Cévy spojivky a bělimy jsou zvětšené a prorůstají do rohovky. Je to závažnější onemocnění než zánět spojivek. Často bývá spojeno s vznikem vředu na rohovce.
Uveitis - zánět duhovky. Je to zánět postihující vnitřní části oka a je to závažné onemocnění s možným vznikem slepoty. Může také indikovat celkové onemocnění vašeho zvířete.
Glaukom - zelený zákal. Je to zvýšení nitroočního tlaku zdiagnostikovatelné měřením tlaku v oku pomocí tonometru. Může se jednat o bolestivé postižení, často spojené s uveitidou.
Záněty a nádory za okem nebo v jeho okolí, v nose, na tváři mohou také způsobit zarudnutí oka.

LÉČBA

Cílem léčby je snížit jakýkoliv zánět a zároveň léčit vyvolávající příčinu. Je velice důležité původ problému odhalit a cíleně léčit.

• Protizánětlivé léky lokální. Existují 2 druhy lokálních protizánětlivých léků , které mohou být použity při léčbě zarudlého oka. Nesteroidní antiflogistika (NSAID) a kortikoidy. Ani jeden z těchto léků nelze použít jedná-li se o rohovkový vřed.
• NSAID jsou látky mezi které například patří i aspirin nebo brufen. U některých forem zánětů oka mohou být vhodné, u jiných ne. Mají menší účinnost než kortikoidy.
• Povrchové kortikoidy jsou nejčastěji využívány při zánětu spojivek a u některých forem zánětu rohovky. Existuje mnoho léků obsahujících kortikoidy a míra jejich účinnosti se liší.
• Protizánětlivé léky celkové. Občas je třeba lokální léčbu oka doplnit i léčbou celkovou. Jedná se například o podávání antihistaminik při alergickém onemocnění, celkové NSAID ke zmírnění bolesti a zánětu oka a celkové kortikoidy. Použití těchto léků samozřejmě závisí na vyvolávajícím onemocnění a celkovém stavu organismu pacienta. Pokud se jedná o plísňovou infekci nebo toxoplasmosu , kortikoidy by neměly být použity.
• Límec. Umělohmotný límec zabraňující škrábání oka může být v některých případech nezbytný.
• Povrchová antibiotika se používají k zvládnutí lokální infekce.
• Jedná-li se o nedostatečnou tvorbu slz, je třeba podávat přípravky nahrazující slzy - kapky nebo masti.
• Při otoku můžeme připravit teplé vlhké obklady.

 

DOMÁCÍ PÉČE

Optimální léčba vašeho zvířete spočívá v kombinaci domácí a veterinární péče.

• Vždy podávejte léky tak, jak vám bylo doporučeno a oznamte ošetřujícímu lékaři okamžitě veškeré výrazné změny, nebo pokud nezvládáte léky aplikovat.
• Zajistěte aby si váš pes oko nemnul a neškrábal - mohl by si tím přivodit další vážné komplikace.
• Pokud jste dostali ochranný límec, dohlédněte ať ho má neustále.
• Pozorujte nemocné oko. Pokud se vám zdá, že se stav zhoršuje - oko je zarudlejší, výtok z oka je intenzivnější, zvíře přestává vidět nebo je oko bolestivější.

Chci nás objednat